Básně
Břehy 1992
Strmé břehy řek,
prodírající se skalnatými roklinami.
Vysoké stromy,
zarostlé do Těch břehů.
Ještě dnes připomínají dávné sny.
Sny každého z nás.
Teď tu jen zůstala láska.
Lidská láska
a usměvavá tvář.
Ptáci tiše usedají na větve stromů,
a zvěř
svými tichými kroky
dává znamení odchodu.
Hle člověk
a
stroj.
Konec
těch nádherných snů.
Konec
břehů.
Konec
roklin.
A mrtvá krajina,
připomínající
dávný život.